Když se mě někdo zeptá, musím odpovědět rychle.
Tenhle mindset jsme si bohužel
odnesli ze školy; učitel položil otázku a vítěz byl ten, kdo jako první
vystřelil ruku nahoru a odpověděl. Jenže teď už nejme ve škole, tak si dejte
klidně pohov. Je úplně v pořádku, že chvilku přemýšlíte co odpovíte. Nadechněte
se, srovnejte si myšlenky a v klidu poskládejte svoji větu. Je to
konverzace, ne závod F1.
Abych se naučil jazyk, musím žít v zemi, kde se jím
mluví.
Když jste se učili plavat, bylo to v rybníce
nebo v bazénu? A jaký vliv to mělo na váš plavecký styl? S jazyky je
to podobné. Jet do země, kde se mluví jazykem, který se učíte, je super,
protože všechno to, co jste se naučili, si vyzkoušíte v praxi. Ale samotné
učení můžete provozovat klidně doma na gauči. (Mimochodem - kam by jako měli
jet ti, kdo se učí latinu?)
Musím to vysedět.
Ne, ne a ne! Učit se angličtinu neznamená sedět u
nudných učebnic! Učit se můžete u vaření, u tance, u jógy, u fotbalu nebo
klidně u pletení svetrů. Co baví vás?
Nejlíp jde učení pod tlakem.
Tak tohle je hodně velká blbost. Když
jsme ve stresu, náš mozek je připravený na dvě věci: bojovat, nebo prchnout.
Rozhodně ne si jen tak s někým poklábosit. Učení vás hlavně musí bavit.
Existuje hromada způsobů, jak se učit. Najděte si ten, který baví právě vás a
začněte si angličtinu užívat.
Filmy si musím pouštět v originále
a bez titulků.
Filmy bez titulků jsou pro hodně
pokročilé studenty. Pro všechny ostatní je to čirý masochismus. Kromě toho,
když si k anglickému znění pustíte anglické titulky, bude váš mozek
zároveň číst a poslouchat a bude tak angličtinu mnohem líp vnímat. Takže -
buďte na sebe hodní.