Nedávno jsme s jedním mým studentem narazili na téma "sledování filmů v angličtině". S nadšením mi vysvětloval, jak mu syn ukázal Netflix a jak se těší, že si konečně pustí něco "pořádného". O pár lekcí později už tak nadšený nebyl. Jednak zjistil, že ne vše na Netflixu je hodno jeho času a pak taky narazil na zásadní problém - chtěl zapracovat na své angličtině, a tak si pouštěl filmy a seriály v originále, ale moc jim nerozuměl...
Tenhle problém trápí dospělé studenty dost často. Angličtině se s větší či menší mírou nasazení věnují už několik let, ale už jim není dvacet a učení jim nejde "samo". Kromě toho mají hodně jiné práce a na angličtinu jim nezbývá tolik prostoru, kolik by chtěli nebo potřebovali. Zároveň by si ale moc přáli zažít to, co vidí u svých dětí, které si sednou s miskou nachos k seriálu, pustí si ho v originále bez titulků a báječně se u toho baví.
Jenže těm dospělákům to tak úplně nefunguje. Jednak zjistí, že jim nachos moc nejedou a musí je vyměnit za oříšky, ale co je horší - vůbec se u toho sledování nebaví. Protože těm lidem na obrazovce PROSTĚ NEROZUMÍ. Jejich sebevědomí jde do kopru, miska s oříšky putuje zpátky do špajzu a oni zkonstatují, že se tu angličtinu prostě NIKDY nenaučí.
Znáte to taky? A chcete vědět jak z toho ven?
Až budete mít příště chvilku volného času a chuť pustit si něco v angličtině, položte si nejdřív otázku, PROČ si zrovna teď ten film pouštíte - jestli se chcete něco naučit, anebo jít do kina.
Pokud vás film zajímá jen jako příběh, jste v kině. A v kině je nejdůležitější nemít na sebe příliš vysoké nároky. Pokud je vaše angličtina někde na úrovni A2/B1, je logické, že nebudete rozumět každému slovu. A vážně to vůbec nevadí. Když mluvíte se svojí upovídanou kolegyní v práci, taky v té záplavě slov nechytnete úplně všechno. Důležité je, že jste chytli "příběh".
Pokud se ale chcete něco nového naučit, je potřeba sledování filmů uchopit trochu jinak než v kině. A vůbec to neznamená, že musíte nutně zůstat bez popcornu. Naopak! Nalijte si sklenku dobrého vína, natáhněte si své oblíbené teplé ponožky a udělejte si pohodlí. Učení angličtiny přeci nemáte za trest! Je to vaše radost a odměna za celodenní honičku.
Ve studijním módu není cílem vidět celý film od úvodní znělky až po závěrečné titulky. Cílem je "rozpitvat", co jednotlivé postavy říkají a porozumět jim. Ideální je tedy zvolit kratší časový úsek, který si pustíte několikrát.
Vyberte si ke sledování žánr, který vás baví, a film
nebo seriál, ve kterém spolu lidé normálně komunikují. Tím "normálně"
myslím běžnou slovní zásobu a běžnou rychlost. Teorie velkého třesku je sice
třeskutě vtipná, ale Sheldonův způsob vyjadřování je občas obtížné chytit i
česky, natož v angličtině. Podobná potíž bývá i u sci-fi filmů. Všichni
jsme partičce kosmonautů na palubě Apollo 13 drželi palec a hláška "Houston,
we have a problem!" se nám všem vryla do paměti, ale pak začali mluvit o
"podpětí v hlavní směrnici B" a to fakt potřebovat nebudete. Takže až
budete vybírat "film na učení", nechte Toma Hankse a jeho astro-kolegy svému
osudu a sáhněte raději po Pretty Woman. Nebo po Přátelích. Nebo po pohádkách
pro děti.
Ideální pro učení je film, který znáte. Jakmile
Červená Karkulka vhopká do lesa s košíkem v ruce, víme všichni, jak to
dopadne. Stejně tak ani Richard Gere nezklame a s kyticí v ruce (a
pak v puse) si pro svoji popelku Vivian nakonec vždycky po tom žebříku
vyleze. A vy se můžete místo na děj soustředit na to, o čem si jednotlivé
postavy povídají.
Vůbec se neostýchejte pustit si to napoprvé s titulky. Tedy s těmi anglickými. České do toho raději moc nemotejte. Jakmile totiž budete chtít po svém mozku, aby vstřebával dva jazyky najednou, dost mu zavaříte. Mnohem větší službu mu (i sobě) uděláte, když budete k anglickému originálu sledovat anglické titulky - budete zároveň poslouchat i číst a váš mozek tak bude angličtinu mnohem lépe vnímat. A až si ten samý film pustíte za pár dní znovu a titulky si sebemrskačsky odepřete, zjistíte, že vám chybí mnohem méně, než jste čekali.
Jo, a jestli Karkulka nebo Richard Gere použijí během filmu slovo nebo větu, která vás zaujme, nezapomeňte si ji napsat. Jinak za dva dny... vy víte co. Co fungovalo ve filmu, bude fungovat i v reálu. A když si tu Richardovu pěknou hlášku napíšete, párkrát si ji zopakujete a dobře natrénujete, jednou se vám bude určitě hodit. A ten pocit, kdy nebudete lepit slůvka dohromady, ale ve vteřině zazáříte skvělou větou, bude k nezaplacení.
K tomuto článku mě inspirovala moje nedávná účast na online konferenci pro lektory cizích jazyků, kde jsem měla tu čest být jedním z 23 řečníků, kteří zde přednesli své příspěvky. Mluvila jsem o pěti aspektech, které je dobré si pohlídat, když jako lektor chcete svoji práci dělat dlouhodobě a spokojeně.
Moje mateřština, český jazyk, je velmi složitá. Gramatika je komplikovaná, rozsáhlá a náročná i pro nás, rodilé mluvčí, a její výuce se ve škole věnuje hromada času. Na druhou stranu s výslovností si my, Češi, hlavu lámat moc nemusíme – slova se v češtině čtou tak, jak se píšou. A možná i to je důvod, proč i při výuce cizích...
S pojmy "extrovert" a "introvert" se už někdy určitě potkal každý z vás. Definice říká, že extroverti jsou osoby, které čerpají energii a inspiraci především z okolního světa, zatímco introverti ji čerpají ze světa vnitřního, ze svých pocitů, myšlenek a prožitků.
Potřebujeme ještě v dnešní době k výuce jazyků učebnice? Mají nám stále co nabídnout, nebo už patří do starého železa? Dokáže výuka bez učebnic využívající autentické materiály, zážitky a komunikaci s rodilými mluvčími učebnice 100% nahradit? A je taková výuka tím správným řešením pro všechny?
Nedávno mi volala moje klientka, se kterou se dvakrát týdně potkáváme online na individuálních lekcích. Jestli prý bych se nechtěla ujmout výuky jejího kolegy..?
Na začátku ledna jsem si dala dárek. Po podzimu, který byl v mnoha ohledech náročnější, než jsem čekala, jsem si uvědomila, že ačkoliv miluju svoji rodinu i svoji práci a nevyměnila bych je za nic na světe, potřebuju si od nich trochu odpočinout. A protože jsem introvert a občas dost příšerný asociál, nejlíp dobíjím baterky když jsem sama.
Klienti, kteří se na mě obrací s poptávkou po spolupráci jsou z velké většiny lidé, kteří vědí co chtějí, jsou rozhodnutí pro to něco udělat a na úvodní konzultaci tak přichází s předem formulovaným cílem.
Angličtinu potřebujete ke svému životu nebo práci, ale stále se vám nedaří ji naučit. Už několikrát jste zkoušeli začít, chodili jste na kurzy do jazykovky a po večerech šprtali nepravidelná slovesa, ale to učení vám prostě nejde a nebaví vás a vůbec, nejradši byste na to hodili vidle...? Existuje několik důvodů, proč tomu tak může být.
Ve škole jsme všichni strávili spoustu let a odnesli jsme si odtamtud hromadu vědomostí, zkušeností (ať už dobrých či špatných), a taky určitý způsob učení, mindset, se kterým přistupujeme k novým věcem, které se potřebujeme naučit. A ne vždy je to tak úplně výhra.
Když potkáte na ulici člověka, který si něco povídá sám pro sebe, asi si pomyslíte něco o jeho duševní nerovnováze. Napadlo vás ale někdy, že by samomluva mohla být i užitečná?
Už si balíte kufry na dovolenou? Ať už máte v plánu polehávání na pláži nebo běhání po horách, dobrá knížka se hodí vždycky. Pojďtě se mnou dnes mrknout na pár tipů na čtení, které bude dostatečně dovolekově relaxační a zároveň díky němu nenecháte zahálet svoji angličtinu 😉
Nedávno jsem jednu svoji novou klientku trošku zaskočila. Zakoply jsme během diskuze o téma "tancování" a ona zmínila, že se tanci sama aktivně věnuje. Pro mě jako lektorku to byla skvělá příležitost jak klientku "rozmluvit" na tématu, které ji bude bavit.
Jak byste se cítili, kdybyste prodavačku v obchodě s obuví požádali o tenisky a ona vám přinesla holínky? Kdybyste v kavárně místo objednaného cappuccina dostali lungo s mlékem? Nebo kdybyste pod odkazem na on-line kurz o DPH našli kurz o bezpečnosti práce?
Když mluvím se svými studenty na začátku spolupráce o důvodech, které je ke mně přivedly, velmi často zmiňují své předchozí negativní zkušenosti se skupinovou výukou.
Nedávno čekala moji klientku důležitá schůzka se zahraničními obchodními partnery. A protože je profík, na schůzku se pečlivě připravila.
Synchronní výuka, asynchronní výuka, přímá či nepřímá výuka, blended learning... Pryč jsou doby, kdy jediným způsobem, jak se naučit jazyk bylo docházení do skupinového kurzu v jazykové škole. Dnešní doba nabízí nepřeberné množství možností jak své znalosti zdokonalovat, jen v těch názvech aby se čert vyznal... Jestli se v nich ztrácíte, nevíte...