S pojmy "extrovert" a "introvert" se už někdy určitě potkal každý z vás. Definice říká, že extroverti jsou osoby, které čerpají energii a inspiraci především z okolního světa, zatímco introverti ji čerpají ze světa vnitřního, ze svých pocitů, myšlenek a prožitků.
Extroverti bývají popisováni jako hovorní milovníci společnosti jiných lidí, kteří si užívají, když se něco zajímavého děje, jednají rychle, mluví rychle (někdy rychleji, než myslí) a mají vstřícný přístup ke změnám.
Introverti bývají uvážlivější, klidnější a méně hovorní – neradi plýtvají energií na smalltalk, když už mluví, mluví k věci a své odpovědi si dobře promýšlí, a přemíra vnějších podnětů je vyčerpává.
A rozdílný mají oba tyhle typy osobností i vztah k učení jazyků. Zatímco extroverti často preferují spolupráci s ostatními, interaktivní metody učení a úkoly vyžadující komunikaci a diskusi, introverti dávají obvykle přednost samostatné práci v klidném prostředí.
Když jsem se před mnoha lety angličtinu učila já, svět
jazykové výuky pro introverty moc přátelský nebyl. Výuka probíhala ve velkých
skupinách, vyhrával ten, kdo se přihlásil a odpověděl jako první, a samostatně
v klidu doma jsem si mohla tak akorát vyplňovat cvičení v pracovním
sešitě.
Před nějakým časem jsem se účastnila workshopu, kde jeden
z úkolů bylo zavřít oči a představit si svoje vlastní učení se angličtiny
jako cestu, která někde začala a pak se nějak vyvíjela. Díky téhle aktivitě
jsem si připomněla,
Uvědomila jsem si, že nejvíc mě angličtina začala bavit – a
taky jsem se jí nejvíc naučila – paradoxně ve chvíli, kdy jsem se postavila
před studenty jako lektorka. Byla jsem nezkušené mládě a doma jsem trávila
hodiny a hodiny učením se, čtením, posloucháním nahrávek k učebnicím a
trénováním toho, jak svým studentům nejjednodušeji vysvětlit záludnosti
anglické gramatiky.
A byla jsem na to – v dobrém slova smyslu - sama. Sama
jsem si určovala tempo, vybírala si aktivity, které mě bavily, rozmýšlela a
plánovala a sepisovala si co budu chtít svým studentům na další hodině říct,
chodila jsem od okna k oknu a mluvila nahlas sama sama se sebou …
Objevila jsem konečně způsob učení, který na mě fungoval, poznala jsem, že učit se může být docela zábava, a začala se bavit. Tak moc, že jsem nakonec v obecné angličtině dosáhla až na Certificate of Proficiency in English (jazyková úroveň C2) a v obchodní angličtině na Business English Certificate Higher (hodnocení A, úroveň C2).
Odhaduje se, že poměr introvertů a extrovertů je 1:3. A já
jsem moc ráda, že dnešní svět jazykové výuky nabízí introvertům mnohem víc
možností, než ten, ve kterém jsem vyrůstala já. Jestli jste taky introverti a představa výuky ve velkých veřejných kurzech vám nahání husí kůži, pojďte se mnou mrknout na několik tipů jak se učit cizí jazyky způsobem, který je introvert-friendly ;)
Co vy? Baví vás dynamika skupinových kurzů, nebo upřednostňujete
své tempo a klid? Nezapomínejte, že
důležité není to, co funguje ostatním, ale
co funguje vám.
Další články na blogu:
K tomuto článku mě inspirovala moje nedávná účast na online konferenci pro lektory cizích jazyků, kde jsem měla tu čest být jedním z 23 řečníků, kteří zde přednesli své příspěvky. Mluvila jsem o pěti aspektech, které je dobré si pohlídat, když jako lektor chcete svoji práci dělat dlouhodobě a spokojeně.
Moje mateřština, český jazyk, je velmi složitá. Gramatika je komplikovaná, rozsáhlá a náročná i pro nás, rodilé mluvčí, a její výuce se ve škole věnuje hromada času. Na druhou stranu s výslovností si my, Češi, hlavu lámat moc nemusíme – slova se v češtině čtou tak, jak se píšou. A možná i to je důvod, proč i při výuce cizích...
S pojmy "extrovert" a "introvert" se už někdy určitě potkal každý z vás. Definice říká, že extroverti jsou osoby, které čerpají energii a inspiraci především z okolního světa, zatímco introverti ji čerpají ze světa vnitřního, ze svých pocitů, myšlenek a prožitků.
Potřebujeme ještě v dnešní době k výuce jazyků učebnice? Mají nám stále co nabídnout, nebo už patří do starého železa? Dokáže výuka bez učebnic využívající autentické materiály, zážitky a komunikaci s rodilými mluvčími učebnice 100% nahradit? A je taková výuka tím správným řešením pro všechny?
Nedávno mi volala moje klientka, se kterou se dvakrát týdně potkáváme online na individuálních lekcích. Jestli prý bych se nechtěla ujmout výuky jejího kolegy..?
Na začátku ledna jsem si dala dárek. Po podzimu, který byl v mnoha ohledech náročnější, než jsem čekala, jsem si uvědomila, že ačkoliv miluju svoji rodinu i svoji práci a nevyměnila bych je za nic na světe, potřebuju si od nich trochu odpočinout. A protože jsem introvert a občas dost příšerný asociál, nejlíp dobíjím baterky když jsem sama.
Klienti, kteří se na mě obrací s poptávkou po spolupráci jsou z velké většiny lidé, kteří vědí co chtějí, jsou rozhodnutí pro to něco udělat a na úvodní konzultaci tak přichází s předem formulovaným cílem.
Angličtinu potřebujete ke svému životu nebo práci, ale stále se vám nedaří ji naučit. Už několikrát jste zkoušeli začít, chodili jste na kurzy do jazykovky a po večerech šprtali nepravidelná slovesa, ale to učení vám prostě nejde a nebaví vás a vůbec, nejradši byste na to hodili vidle...? Existuje několik důvodů, proč tomu tak může být.
Ve škole jsme všichni strávili spoustu let a odnesli jsme si odtamtud hromadu vědomostí, zkušeností (ať už dobrých či špatných), a taky určitý způsob učení, mindset, se kterým přistupujeme k novým věcem, které se potřebujeme naučit. A ne vždy je to tak úplně výhra.
Když potkáte na ulici člověka, který si něco povídá sám pro sebe, asi si pomyslíte něco o jeho duševní nerovnováze. Napadlo vás ale někdy, že by samomluva mohla být i užitečná?
Už si balíte kufry na dovolenou? Ať už máte v plánu polehávání na pláži nebo běhání po horách, dobrá knížka se hodí vždycky. Pojďtě se mnou dnes mrknout na pár tipů na čtení, které bude dostatečně dovolekově relaxační a zároveň díky němu nenecháte zahálet svoji angličtinu 😉
Nedávno jsem jednu svoji novou klientku trošku zaskočila. Zakoply jsme během diskuze o téma "tancování" a ona zmínila, že se tanci sama aktivně věnuje. Pro mě jako lektorku to byla skvělá příležitost jak klientku "rozmluvit" na tématu, které ji bude bavit.
Jak byste se cítili, kdybyste prodavačku v obchodě s obuví požádali o tenisky a ona vám přinesla holínky? Kdybyste v kavárně místo objednaného cappuccina dostali lungo s mlékem? Nebo kdybyste pod odkazem na on-line kurz o DPH našli kurz o bezpečnosti práce?
Když mluvím se svými studenty na začátku spolupráce o důvodech, které je ke mně přivedly, velmi často zmiňují své předchozí negativní zkušenosti se skupinovou výukou.
Nedávno čekala moji klientku důležitá schůzka se zahraničními obchodními partnery. A protože je profík, na schůzku se pečlivě připravila.
Synchronní výuka, asynchronní výuka, přímá či nepřímá výuka, blended learning... Pryč jsou doby, kdy jediným způsobem, jak se naučit jazyk bylo docházení do skupinového kurzu v jazykové škole. Dnešní doba nabízí nepřeberné množství možností jak své znalosti zdokonalovat, jen v těch názvech aby se čert vyznal... Jestli se v nich ztrácíte, nevíte...
Pro krátké a výstižné představení sebe sama, firmy nebo produktu, se používá slovní spojení elevator pitch. Představení by to mělo být stručné, asi jako kdybyste s někým jeli ve výtahu a měli na vysvětlení pouhou minutu, ale zároveň by mělo náležitě vystihnout podstatu věci.
Mýtus je všeobecně rozšířená nepravda, vymyšlené tvrzení bez dostatečných důkazů. A o učení angličtiny jich koluje celá řada. V tomhle článku najdete hitparádu TOP 13 mýtů, se kterými se já a mí kolegové z řad lektorů jazyků setkáváme nejčastěji.
Takhle krásně vypadá Jičín, město kde žiju, z kopce jménem Brada. Byla jsem tu mnohokrát. Kromě jiného jsem se tu i vdávala. Ale tohle je poprvé, co jsem tu na kole.
Dneska budu tak trochu kálet do vlastního hnízda. Na Facebooku a Instagramu radím svým studentům jak se obklopit angličtinou, jaké cesty zvolit, aby je učení bavilo a jak na angličtině pravidelně pracovat a někam ji posouvat. Myslím ale, že je fér taky zmínit odvrácenou stranu věci. Že dnešní on-line svět má i svou temnou stránku a že přemíra...
Už jsem o tom psala v článku Proč "chodit na angličtinu" nestačí, ale opakování je matka modrosti, takže:
"Moje angličtina je příšerná. A bojím se mluvit. Protože když budu mluvit, určitě tam nasekám mraky chyb a budu za pitomce."
Každý, kdo se někdy pustil do učení angličtiny a došel až k minulému času, se nutně potkal i s nepravidelnými slovesy. Dost často je to setkání, které studenty napoprvé hodně vyděsí. Obzvlášť když zjistí, že v moderní angličtině se nepravidelných sloves objevuje okolo 300.
Jste odhodlaní. Motivovaní. Přečetli jste mi můj článek Proč "chodit na angličtinu" nestačí a angličtinu jste posunuli mezi TOP 10 vašich priorit. Učíte se. V pauze mezi meetingy vyplňujete on-line testíky, které vám doporučila kolegyně a na záchodě posloucháte TED konference, protože učitelka v jazykovce říkala, že je to fakt dobrý. Svého...
Máte za sebou už několik kurzů angličtiny, ale stále přešlapujete na místě? Bojujete se slovní zásobou a říkáte si, že to učení nemá smysl?